Trh práce

Kratší pracovní týden: co ukázaly pokusy v Evropě

Ve Velké Británii zůstalo rok po pokusu u kratšího týdne 89 % firem. Německý pokus, jeden z mála s kontrolní skupinou, změřil méně stresu a delší spánek, ale finanční výsledky beze změny. Co pokusy ukázaly a co ne.

Redakce AZ EXPERTUM · 1. listopadu 2026 · 4 min čtení

Prázdná lavička na trávníku nad jezerem, otočená k modré hladině, nad vodou jasné nebe

V Evropě proběhlo od roku 2015 několik pokusů, v nichž firmy a úřady zkrátily pracovní dobu bez snížení mzdy. Většina z nich ale neměla kontrolní skupinu a firmy se přihlásily samy. Výsledky je proto dobré číst opatrně.

Co ukázal britský pokus?

Ve Velké Británii v druhé polovině roku 2022 zkoušelo kratší týden 61 firem s asi 2 900 lidmi. Průměrná pracovní doba klesla z 38 na 34 hodin týdně. Po skončení pokračovalo 56 firem a po roce aspoň 54, tedy 89 %. Natrvalo kratší týden zavedlo po roce aspoň 31 firem.

Firmy hlásily méně odchodů a nemocenských dnů, autoři ale sami uvádějí, že tyto rozdíly nejsou statisticky významné. Produktivitu firmy neměřily jednotně. Podle průzkumu by se 15 % zaměstnanců k pětidennímu týdnu nevrátilo za žádné peníze.

Zdroje: Autonomy, výsledky pilotu, Autonomy, po roce

Co změřil německý pokus s kontrolní skupinou?

Německý pokus z roku 2024 vyhodnocovala Univerzita Münster. Do října 2024 ho dokončilo nebo dokončovalo 41 ze 45 organizací. Jako jeden z mála měl kontrolní skupinu (zaměstnance uvnitř zúčastněných organizací) a fyziologická měření: chytré hodinky a hladinu stresového hormonu ve vlasech. Účastníci měli výrazně méně minut stresu denně než kontrolní skupina a spali o 38 minut týdně déle. Finanční výsledky firem se téměř nezměnily a nemocnost klesla jen nevýznamně. Víc než 70 % organizací chtělo v kratším režimu pokračovat.

Zdroj: Univerzita Münster

Jak dopadly pokusy v Portugalsku, na Islandu a v Polsku?

  • Portugalsko spustilo vládní pilot v roce 2023 bez státních peněz. V průběžné zprávě klesla pracovní doba z 39,3 na 34 hodin a pracovní vyčerpání o 19 %. O pilot se zajímalo 108 firem, do koordinovaného testu vstoupilo 21.
  • Island v letech 2015 až 2019 zkoušel týden 35 až 36 hodin, ne čtyřdenní týden. Zapojilo se 2 500 pracovníků a produktivita i služby zůstaly podle zprávy ve většině pracovišť stejné nebo lepší.
  • Polsko od 1. 1. 2026 dotuje zkrácení pracovní doby u vybraných zaměstnavatelů, až 1 milionem zlotých na každého. Ministerstvo vybralo 90 zaměstnavatelů z 1 994 přihlášek, souhrnnou zprávu vydá po skončení ročního pilotu.

Zdroje: Portugalsko, průběžná zpráva, Alda a Autonomy, Polsko, ministerstvo

Proč výsledky číst opatrně?

Do pokusů se hlásí firmy, které o kratší týden stojí a čekají od něj přínos. Recenzenti studie v časopise Nature Human Behaviour, která shrnula pokusy ze šesti zemí, upozornili na chybějící nebo malou kontrolní skupinu. Autoři v odpovědi přiznali, že výsledky efekt pravděpodobně nadhodnocují. Pokusy navíc většinou spoluorganizovala 4 Day Week Global, organizace, která kratší týden prosazuje.

Zdroj: Nature Human Behaviour, posudky recenzentů

Co umožňuje český zákon?

Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin (§ 79 odst. 1 zákoníku práce). Zkrátit ji bez snížení mzdy lze kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, to ale nesmějí zaměstnavatelé, kteří vyplácejí plat, například stát, kraje, obce, státní fondy a část příspěvkových organizací (§ 79 odst. 3, § 109 odst. 3). Pracovní doba se rozvrhuje „zpravidla“ do pětidenního týdne (§ 81 odst. 2) a směna smí mít až 12 hodin (§ 83 odst. 1), čtyřdenní týden tedy zákon nevylučuje. Kratší úvazek se sjednává písemně a mzda mu odpovídá (§ 80).

Zkrácených úvazků je v Česku méně než polovina průměru EU: v roce 2025 je mělo 7,8 % pracujících ve věku 20 až 64 let, v EU 17,0 %. Lidé na plný úvazek pracují v Česku i v EU skoro stejně, 40,7 a 40,3 hodiny týdně.

Zdroje: zákoník práce, Eurostat, zkrácené úvazky, Eurostat, obvyklé týdenní hodiny

Shrnutí

  • Ve Velké Británii po roce zůstalo u kratšího týdne 89 % firem z pokusu.
  • Německý pokus, jeden z mála s kontrolní skupinou, změřil méně stresu a delší spánek, finanční výsledky se ale významně nezměnily.
  • Pokusy nebyly náhodně rozdělené, výsledky jsou spíš horní hranicí. Český zákon kratší týden bez snížení mzdy umožňuje kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.

Pokud hledáte práci v IT, podmínky včetně formy spolupráce najdete u každé nabídky na stránce otevřené pozice. Firmám pomůžeme s náborem IT specialistů.

Stav k 1. 11. 2026. Článek je obecná informace, ne právní rada.

  • pracovní doba
  • čtyřdenní týden
  • zákoník práce

Zdroje

  1. Autonomy: The results are in, The UK's four-day week pilot (únor 2023)
  2. Autonomy: Making It Stick, výsledky po roce (21. 2. 2024)
  3. Univerzita Münster: výsledky německého pilotu (18. 10. 2024)
  4. Portugalsko: průběžná zpráva pilotu čtyřdenního týdne (prosinec 2023)
  5. Alda a Autonomy: Going Public, Iceland's Journey to a Shorter Working Week (4. 7. 2021)
  6. Nature Human Behaviour, posudky recenzentů ke studii Fan, Schor a kol. (2025)
  7. Polsko, Ministerstvo rodiny, práce a sociální politiky: pilot zkrácené pracovní doby
  8. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (§ 79, § 80, § 81, § 83, § 109)
  9. Eurostat, Part-time employment (lfsa_eppga) a obvyklé týdenní hodiny (lfsa_ewhun2), aktualizace 30. 10. 2026

Související na webu

Další články

Všechny články

Trh práce

Práce z domova: kde je Česko proti Evropě a jak je to v IT

Z domova v Česku pracuje 16,9 % zaměstnaných, méně než průměr EU. Na rozdíl od EU je ale podíl vyšší než v roce 2021. V informačních a komunikačních činnostech pracovalo v roce 2024 z domova aspoň občas přes 85 % zaměstnanců.

1. listopadu 2026 · 3 min čtení

Trh práce

Cizinci na českém IT trhu: mzdy, modré karty a studenti

Cizí ICT specialisté v Česku mají medián mzdy o 28 % vyšší než Češi. Do IT jde 43 % českých modrých karet, nejvíc jich dostávají Indové. Přes 30 % studentů IT oborů jsou cizinci.

1. listopadu 2026 · 4 min čtení

Trh práce

Ženy v IT: Česko je v Evropě poslední už sedm let

Mezi ICT specialisty v Česku je 12,9 % žen, nejméně ze všech zemí EU. Žen v IT přitom za deset let přibylo o 84 %, mužů o 35 %. Odstup od Evropy se přesto nezmenšuje.

31. října 2026 · 5 min čtení

Řešíte podobné téma?

Firmám pomáháme s projekty, týmy a AI. Specialistům nabízíme práci, u které vědí, do čeho jdou.